Jak kámen...

Poznala jsem, co je milovat a opouštět, co je slibovat a odpouštět, co nenávidět a ctít, co nemít a chtít, závidět a přát, nevidět a lhát, rozbíjet a stavět, modlám se klanět, smyslů se zbavit, penězi se dávit, být lepší než ti ostatní, být hlavní i náhradní, být pořád ve střehu, bránit se posměchu, utíkat a zas se vracet, nenápadně se vytrácet, explodovat a být alergická, dát podnět a být cynická, štvát kohokoli a kdykoli, lehce vyměnit zadřené soukolí, produkovat hněv a rvačky, brát dětem oblíbené hračky, být vrcholem ctností a chrochtat blahem do sytosti, být neutrálním diplomatem a počítat s každým zvratem, otírat se o každého a nedopouštět se zlého.
Slíznout smetanu, to jsem chtěla!
Však jak kámen jsem odumřela...