Jak málo tě znám

Je to zvláštní a přesto je to milé.
I když tě neznám, zažívám teď chvíle
plné příjemných úsměvů.
Zmizela lavina depresivních záchvěvů
a já cítím, že se cosi mění.
Pocit klidu, jak za ranního kuropění,
jak pohled na červánek plující po obloze,
jak ležet na pláži a vnímat šumění moře,
jak sedět v stínu lesa a sledovat okolí
a vědět, že mé srdce teď už nebolí.
Jak málo tě znám, a přesto mám pocit,
že můj rozum s tvým příchodem nějak procit
a já zas vím, co je to se smát.
Myslím, že teď už nemusím se bát.
Jak málo tě znám. A přece tě mám ráda.
Jsem ráda, že mám takového kamaráda...