Ptá se své lásky.
Já, třeba kopretinu.
A proč ne růži?
Pobodala mi kůži!
Vidíš mou krev,
bolest a hněv,
nač tvé otázky?
Ach, to je mi líto,
však růže-královna květin!
A co louka, plná kopretin,
zapamatuj si to!
Já, třeba kopretinu.
A proč ne růži?
Pobodala mi kůži!
Vidíš mou krev,
bolest a hněv,
nač tvé otázky?
Ach, to je mi líto,
však růže-královna květin!
A co louka, plná kopretin,
zapamatuj si to!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Den za dnem
Každý ten den, jako jeden, ale vždy nejen takto vjem. Někdy změn těch, a to stř...
Pro mne
Jen tak jemné, tajemné, proměnné v odměně, leká, jak sen k ozvěně. Povznese i z...
Spěch v obsah forem
Odlišných i těch podobných v pojem. Od pyšných, ozdobných v dojem, hříšných či z...
Každý ten den, jako jeden, ale vždy nejen takto vjem. Někdy změn těch, a to stř...
Pro mne
Jen tak jemné, tajemné, proměnné v odměně, leká, jak sen k ozvěně. Povznese i z...
Spěch v obsah forem
Odlišných i těch podobných v pojem. Od pyšných, ozdobných v dojem, hříšných či z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva