Ptá se své lásky.
Já, třeba kopretinu.
A proč ne růži?
Pobodala mi kůži!
Vidíš mou krev,
bolest a hněv,
nač tvé otázky?
Ach, to je mi líto,
však růže-královna květin!
A co louka, plná kopretin,
zapamatuj si to!
Já, třeba kopretinu.
A proč ne růži?
Pobodala mi kůži!
Vidíš mou krev,
bolest a hněv,
nač tvé otázky?
Ach, to je mi líto,
však růže-královna květin!
A co louka, plná kopretin,
zapamatuj si to!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Obličej
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva