Kdy bude konec už
těch jar a podzimů?
Co je pryč věcí a co dnů!
V noci mi lomcoval zad jarní vítr zděmi.
Měsíc se skvěl - a já měl strach
vzpomenout na svou zemi.
Ta zdobná zábradlí a schody jsou tam dál,
jen rudý lak už oprýskal.
Ptají se, kolik prý unesu v srdci hoře.
Tolik, co řeka jarních vod,
jež valí k břehům moře!
těch jar a podzimů?
Co je pryč věcí a co dnů!
V noci mi lomcoval zad jarní vítr zděmi.
Měsíc se skvěl - a já měl strach
vzpomenout na svou zemi.
Ta zdobná zábradlí a schody jsou tam dál,
jen rudý lak už oprýskal.
Ptají se, kolik prý unesu v srdci hoře.
Tolik, co řeka jarních vod,
jež valí k břehům moře!
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
NEVELIKÁ CESTA - Cabinet satyrique /1660/
Vyjela paní do přírody, vyjela s milým v kočáře a on už v městě chystal svody, b...
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
Vyjela paní do přírody, vyjela s milým v kočáře a on už v městě chystal svody, b...
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva