Já kráčel stromy třešní kvetoucími,
v nich zvolna šel jsem pomalu a rád,
svit slunce probleskoval mezi nimi,
a občas květ na moje čelo pad.
To byla báseň jara, kouzla, vůně ...
já opět musil v zamyšlení stát ...
Tak jednou svítit, plát, všem blaha tůně ...
dech, radost, jásot ... Ach, jen jedenkrát!
/Korálové ostrovy, 1908/
v nich zvolna šel jsem pomalu a rád,
svit slunce probleskoval mezi nimi,
a občas květ na moje čelo pad.
To byla báseň jara, kouzla, vůně ...
já opět musil v zamyšlení stát ...
Tak jednou svítit, plát, všem blaha tůně ...
dech, radost, jásot ... Ach, jen jedenkrát!
/Korálové ostrovy, 1908/
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva