Jednou...
Sejdem se jednou
v neznámé krajině,
tam pod horou z šupin rybích
mezi růžovými plátky.
....
V přívalech lávy jsem chrlila slova,
která se vylila víckrát znova
a v rudém požáru srdce mého
shořelo peří páva uřvaného.
Ještě pár oček z pavího peří
na břehu spáleném leží
a kdo tam nevejde, neuvěří,
co leží blíž hoře na pobřeží.
Modravé duhovky z očí,
v moře se vylily
kol hory po úbočí,
aby ti sdělily,
že vše končí.
Není tvých dlaní
a není tvých úst,
každičké svítání
čeká mne půst.
Krajina podivná vznikla,
když v hoře naděje pukla,
v návalu horkého vřídla
mělá má duše na chvíli křídla.
Však v moři slz
bez dalších múz
křídla jsem zahodila,
abych tvé břehy opustila.
...
V růžových plátcích
v krajině neznámé
lesknou se šupiny
pro štěstí, které nemáme.
http://mariebernadeta.blog.cz/1902/jednou
PeopleSTAR (0 hodnocení)