Svěřuje se sově vyděšená straka,
schovala se v lese v křoví pod strání.
Spatřila na obloze zuřivého draka,
kdopak nás před zkázou zachrání.
Pleteš se holka, není to žádný drak,
na zamračeném nebi není ale sám.
Je to jen černý a nafoukaný mrak,
snad oheň nedosáhne až k nám.
Rychle roznesli se do okolí zvěsti,
srší blesky a ozval se hlasitý hrom.
Ten nadutec dal bratrovi pěstí,
zasáhl v lese a hoří vysoký strom.
Do jejich sporů začal se vítr míchat,
vzápětí celý les v plamenech.
V kraji se nedá již vůbec dýchat,
déšť prosím, dokončit zkázu nenech.
Kdyby bylo na světě více rozumu,
mohl by být život jako krásný sen.
Jen s moudrými vládci na trůnu,
nelehne popelem celičká Zem.
PeopleSTAR (1 hodnocení)