Otevřel oči a uzřel vše,
co jen tak uzřít mohl.
Složitě i jednoduše,
vzpomínkou si pomohl.
A v té směsi, hledal cosi,
jiskru vlastního jasu.
Pak, i ozval se mu kdosi,
podoben snovému hlasu.
Prohlédl tou mlhou svou,
a jasné spatřil obrysy.
Tvarů, jež k milosti jej zvou,
povahou očisty ryzí.
Opona pak opět spadla,
do husté mlhy tajemství.
O jas prozření okradla,
o dar, mocného hájemství.
co jen tak uzřít mohl.
Složitě i jednoduše,
vzpomínkou si pomohl.
A v té směsi, hledal cosi,
jiskru vlastního jasu.
Pak, i ozval se mu kdosi,
podoben snovému hlasu.
Prohlédl tou mlhou svou,
a jasné spatřil obrysy.
Tvarů, jež k milosti jej zvou,
povahou očisty ryzí.
Opona pak opět spadla,
do husté mlhy tajemství.
O jas prozření okradla,
o dar, mocného hájemství.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pro cit
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva