Z popela a troudu jisker změť
vzlétá naposledy, co jen s nimi?
A jsou přec jen pravá odpověď
a zvěst žití, které pod vším vře,
sestry hvězd jsou, letí výš, ó hleď!
Vždy jest věčné, co se k světlu tře.
Jisker horší nejsou snad mé rýmy.
vzlétá naposledy, co jen s nimi?
A jsou přec jen pravá odpověď
a zvěst žití, které pod vším vře,
sestry hvězd jsou, letí výš, ó hleď!
Vždy jest věčné, co se k světlu tře.
Jisker horší nejsou snad mé rýmy.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva