Když jsme prvně sami byli,
bylo to jak sen:
jaro snilo, nebe snilo
— a já celý den.
V noci jsem si vzpomínala
na pěšinku jen,
tam, kde kvetly modré zvonky,
pomněnky a rmen.
Na pěšinku, kde jsi stanul,
čet v tom zraku mém,
kde jsi řekl: „Budeš moje?“
a já řekla: „Jsem!“
Kde jsi pravil: „Bůh ti žehnej
na každé z tvých cest!“
a já jen ty modré zvonky
viděla jsem kvést. —
bylo to jak sen:
jaro snilo, nebe snilo
— a já celý den.
V noci jsem si vzpomínala
na pěšinku jen,
tam, kde kvetly modré zvonky,
pomněnky a rmen.
Na pěšinku, kde jsi stanul,
čet v tom zraku mém,
kde jsi řekl: „Budeš moje?“
a já řekla: „Jsem!“
Kde jsi pravil: „Bůh ti žehnej
na každé z tvých cest!“
a já jen ty modré zvonky
viděla jsem kvést. —
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Konec volování
Už mi neříká „ty vole!”, ujel jsem jí na kole.
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 93
Celý den prší déšť má mnoho jmen kocouři slastně přivírají víčka psi svinul...
Dva lidojedi
Lidojedu lidojed - přítel, poradce i oběd.
Už mi neříká „ty vole!”, ujel jsem jí na kole.
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 93
Celý den prší déšť má mnoho jmen kocouři slastně přivírají víčka psi svinul...
Dva lidojedi
Lidojedu lidojed - přítel, poradce i oběd.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva