Když jsme prvně sami byli,
bylo to jak sen:
jaro snilo, nebe snilo
— a já celý den.
V noci jsem si vzpomínala
na pěšinku jen,
tam, kde kvetly modré zvonky,
pomněnky a rmen.
Na pěšinku, kde jsi stanul,
čet v tom zraku mém,
kde jsi řekl: „Budeš moje?“
a já řekla: „Jsem!“
Kde jsi pravil: „Bůh ti žehnej
na každé z tvých cest!“
a já jen ty modré zvonky
viděla jsem kvést. —
bylo to jak sen:
jaro snilo, nebe snilo
— a já celý den.
V noci jsem si vzpomínala
na pěšinku jen,
tam, kde kvetly modré zvonky,
pomněnky a rmen.
Na pěšinku, kde jsi stanul,
čet v tom zraku mém,
kde jsi řekl: „Budeš moje?“
a já řekla: „Jsem!“
Kde jsi pravil: „Bůh ti žehnej
na každé z tvých cest!“
a já jen ty modré zvonky
viděla jsem kvést. —
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Máme červy v lednici
Máme červy v lednici, v mrazáku tasemnici a ve sklepě pavouky, tak si držte klob...
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Když pak v tu dobu zemřel otec nejšlechetnější paní Beatrice, ptal se zarmouceně...
Prasečí pracky
Dal jsem dva klacky za prasečí pracky, měly být kouzelné, ale byly příšerné....
Máme červy v lednici, v mrazáku tasemnici a ve sklepě pavouky, tak si držte klob...
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Když pak v tu dobu zemřel otec nejšlechetnější paní Beatrice, ptal se zarmouceně...
Prasečí pracky
Dal jsem dva klacky za prasečí pracky, měly být kouzelné, ale byly příšerné....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva