Josef Václav Sládek Když jsme prvně sami byli
|
před 3 hod. |
|
0x |
|
16x |
Když jsme prvně sami byli,
bylo to jak sen:
jaro snilo, nebe snilo
— a já celý den.
V noci jsem si vzpomínala
na pěšinku jen,
tam, kde kvetly modré zvonky,
pomněnky a rmen.
Na pěšinku, kde jsi stanul,
čet v tom zraku mém,
kde jsi řekl: „Budeš moje?“
a já řekla: „Jsem!“
Kde jsi pravil: „Bůh ti žehnej
na každé z tvých cest!“
a já jen ty modré zvonky
viděla jsem kvést. —
bylo to jak sen:
jaro snilo, nebe snilo
— a já celý den.
V noci jsem si vzpomínala
na pěšinku jen,
tam, kde kvetly modré zvonky,
pomněnky a rmen.
Na pěšinku, kde jsi stanul,
čet v tom zraku mém,
kde jsi řekl: „Budeš moje?“
a já řekla: „Jsem!“
Kde jsi pravil: „Bůh ti žehnej
na každé z tvých cest!“
a já jen ty modré zvonky
viděla jsem kvést. —
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Fyzika
Jeník doma naříká: „Zítra je zas fyzika.” Stoupá jeho napětí, nemá o ní ponětí. ...
Josef Václav Sládek Kukačka volá doubravou
Kukačka volá doubravou, na višních květ se bělá, pojď, milenko, se podívat, co v...
Neobyčejný diktát
Být, bydlit - pro blahobyt se bít, obyvatel má neobyčejně zabydlený byt. Prostor...
Jeník doma naříká: „Zítra je zas fyzika.” Stoupá jeho napětí, nemá o ní ponětí. ...
Josef Václav Sládek Kukačka volá doubravou
Kukačka volá doubravou, na višních květ se bělá, pojď, milenko, se podívat, co v...
Neobyčejný diktát
Být, bydlit - pro blahobyt se bít, obyvatel má neobyčejně zabydlený byt. Prostor...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva