Když tichá noc se na zem sklání
a první hvězda vychází,
tu z jasnošera sestupují
v mou duši zašlé obrazy.
Jak mlhy jdou, když luhem táhnou,
ti hosté tiší, bezděční,
ten na hlavě má gloriolu
a jiný věnec smuteční.
A na jich vážné tváře line
hvězd dalekých se sněžný jas -
Vy dávno zašlé upomínky,
co vracíte se ke mně zas?
I cítím, jak se zrak mi kalí.
Teď mizí v blankyt daleký -
a jest mi, jak by lépe bylo
už s nimi tam být na věky.
a první hvězda vychází,
tu z jasnošera sestupují
v mou duši zašlé obrazy.
Jak mlhy jdou, když luhem táhnou,
ti hosté tiší, bezděční,
ten na hlavě má gloriolu
a jiný věnec smuteční.
A na jich vážné tváře line
hvězd dalekých se sněžný jas -
Vy dávno zašlé upomínky,
co vracíte se ke mně zas?
I cítím, jak se zrak mi kalí.
Teď mizí v blankyt daleký -
a jest mi, jak by lépe bylo
už s nimi tam být na věky.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Sýra díra
Díru v sýru našel fízl, metál slízl.
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Raport Na levém křídle a poslední já budu stát, a tušit nebude, oč prosit chci,...
Písničkář Nedvěd
Náš písničkář Honza Nedvěd v lese bručí jako medvěd.
Díru v sýru našel fízl, metál slízl.
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Raport Na levém křídle a poslední já budu stát, a tušit nebude, oč prosit chci,...
Písničkář Nedvěd
Náš písničkář Honza Nedvěd v lese bručí jako medvěd.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva