Janu Veselému
V své lůno přijmi nás, ó Matko země,
až zhasne to, co v nás se zove žití,
jak suchý bereš list, neb zvadlé kvítí.
Tys dala vše, a vše se k tobě vrací;
květ neptá se, zdaž znov’ se porozvije
a list na ňadrech tvých pokojně hnije.
My nevíme, zda víc jsme, nebo méně,
však ty jak máť si vlídně vedeš s nimi
a měkce pokrýváš je sněhem zimy.
Z nich jarem necháš nové klíčit sémě -
Ó Matko! - jen jak je, v té žití práci
nech být nás, mřít, - nech čekat spokojeně.
V své lůno přijmi nás, ó Matko země,
až zhasne to, co v nás se zove žití,
jak suchý bereš list, neb zvadlé kvítí.
Tys dala vše, a vše se k tobě vrací;
květ neptá se, zdaž znov’ se porozvije
a list na ňadrech tvých pokojně hnije.
My nevíme, zda víc jsme, nebo méně,
však ty jak máť si vlídně vedeš s nimi
a měkce pokrýváš je sněhem zimy.
Z nich jarem necháš nové klíčit sémě -
Ó Matko! - jen jak je, v té žití práci
nech být nás, mřít, - nech čekat spokojeně.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Šlápl jsem na potkana
Šlápl jsem na potkana, když jsem jí dával hubana, noha se mi smekla a ona se lek...
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Po smrti paní Beatrice našel útěchu ve studiu filozofie; ale nejen studiu se odd...
Láďa
Jede Láďa na kole a zapadl do pole.
Šlápl jsem na potkana, když jsem jí dával hubana, noha se mi smekla a ona se lek...
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Po smrti paní Beatrice našel útěchu ve studiu filozofie; ale nejen studiu se odd...
Láďa
Jede Láďa na kole a zapadl do pole.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva