Vstříc osudu kráčíme nocí, dnem,
a zdráháme se jít, však jdem a jdem.
On čeká pokojně na místě svém.
Jdem cestou trnitou a jdeme květem luk,
jásáme rozkoší a tonem v moři muk.
On čeká pokojně a napíná svůj luk.
On není zákeřník, on volá na nás v dál
a jeho vážný zrak se nikdy neusmál,
když od tětivy šíp se do srdce nám vklál.
Pak chladným štítem svým pokryje tváře nám
a hroby zarůsti dá polním květinám
a přeje si, jak my by už byl mrtev sám.
a zdráháme se jít, však jdem a jdem.
On čeká pokojně na místě svém.
Jdem cestou trnitou a jdeme květem luk,
jásáme rozkoší a tonem v moři muk.
On čeká pokojně a napíná svůj luk.
On není zákeřník, on volá na nás v dál
a jeho vážný zrak se nikdy neusmál,
když od tětivy šíp se do srdce nám vklál.
Pak chladným štítem svým pokryje tváře nám
a hroby zarůsti dá polním květinám
a přeje si, jak my by už byl mrtev sám.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Dítě štěstí
Dítě štěstí rodiny denně na půl hodiny.
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 84
To prázdno které tvoří dům je obklíčené nevidí a zbývá i když strhnou krov ...
Loupeživá straka
Vzala mi prstýnek loupeživá straka, byl na něm kamínek, tak ať ho zacvaká!...
Dítě štěstí rodiny denně na půl hodiny.
Jan Skácel OŘÍŠKY PRO ČERNÉHO PAPOUŠKA 84
To prázdno které tvoří dům je obklíčené nevidí a zbývá i když strhnou krov ...
Loupeživá straka
Vzala mi prstýnek loupeživá straka, byl na něm kamínek, tak ať ho zacvaká!...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva