Vstříc osudu kráčíme nocí, dnem,
a zdráháme se jít, však jdem a jdem.
On čeká pokojně na místě svém.
Jdem cestou trnitou a jdeme květem luk,
jásáme rozkoší a tonem v moři muk.
On čeká pokojně a napíná svůj luk.
On není zákeřník, on volá na nás v dál
a jeho vážný zrak se nikdy neusmál,
když od tětivy šíp se do srdce nám vklál.
Pak chladným štítem svým pokryje tváře nám
a hroby zarůsti dá polním květinám
a přeje si, jak my by už byl mrtev sám.
a zdráháme se jít, však jdem a jdem.
On čeká pokojně na místě svém.
Jdem cestou trnitou a jdeme květem luk,
jásáme rozkoší a tonem v moři muk.
On čeká pokojně a napíná svůj luk.
On není zákeřník, on volá na nás v dál
a jeho vážný zrak se nikdy neusmál,
když od tětivy šíp se do srdce nám vklál.
Pak chladným štítem svým pokryje tváře nám
a hroby zarůsti dá polním květinám
a přeje si, jak my by už byl mrtev sám.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Manitou v tranzitu
Manitou v tranzitu spěchá na vizitu.
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Neboť ona už jen svou přítomností měnila celý svět v učiněný div Z očí mé paní ...
Místní sládek
Místní sládek doporučuje chládek, že prý není nad vězení.
Manitou v tranzitu spěchá na vizitu.
To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
Neboť ona už jen svou přítomností měnila celý svět v učiněný div Z očí mé paní ...
Místní sládek
Místní sládek doporučuje chládek, že prý není nad vězení.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva