Ty vzpomněls pěvců, horských velikánů,
zdaž prostý zpěv až k nim se může vznésti?
„náš malý žal a naše malé štěstí“
zda zaklepat jen můž na jejich bránu?
Ó věř, že tak! Viz bleskem rozoránu
tu jejich líc a slyš, zda nešelestí
v těch rýhách květný vřes, a tuhé klestí
zdaž nevzpíná se v balvan od balvanu?
Jen výš a výš! až sněžné ku hranici:
tam nad ní, jenom nebe nad hlavami,
ti obři věčně budou čníti sami;
však nemyslíš, že v bouři, blyskavici,
a pod námi jak lidský rmut a záští,
nás neskryjou v svém obřím, sněžném plášti? –
zdaž prostý zpěv až k nim se může vznésti?
„náš malý žal a naše malé štěstí“
zda zaklepat jen můž na jejich bránu?
Ó věř, že tak! Viz bleskem rozoránu
tu jejich líc a slyš, zda nešelestí
v těch rýhách květný vřes, a tuhé klestí
zdaž nevzpíná se v balvan od balvanu?
Jen výš a výš! až sněžné ku hranici:
tam nad ní, jenom nebe nad hlavami,
ti obři věčně budou čníti sami;
však nemyslíš, že v bouři, blyskavici,
a pod námi jak lidský rmut a záští,
nás neskryjou v svém obřím, sněžném plášti? –
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Curriculum vitae Na doktora studoval jsem, tatík po tom toužil, císař pán, ten ...
Velryba v lese
Jde velryba po lese, každé zvíře třese se, aby pod ní neskončilo a tam se neutop...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Příběh Neplakala. To by lhala. Jenom slabě zavzlykala. A já smál se: jedna, dvě...
Curriculum vitae Na doktora studoval jsem, tatík po tom toužil, císař pán, ten ...
Velryba v lese
Jde velryba po lese, každé zvíře třese se, aby pod ní neskončilo a tam se neutop...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Příběh Neplakala. To by lhala. Jenom slabě zavzlykala. A já smál se: jedna, dvě...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva