Svítání dere se pod víčka zkusím to říct popořádku jsem postarší barová stolička s vysokým leskem od zadků
neptejte se mě na jméno jsem prostě sesle barová je ráno, už máme zavřeno klížím se v kříži, nohy jak z olova
z toho, jak na mně sedali chlapíci se spoustou starostí ačkoli se jen tak nesvalím jsem jenom židle, co já s tím?
dehet mi used na plicích vidím snad už konec trápení scházím se s omšelou kostelní lavicí ta si to chce se mnou vyměnit
nikdo nic nepozná, ani my kostel a putyka snad týž cíl sdílí opilci nezačli zpytovat svědomí svíčkové báby se nezměnily
jsem sesle smířená se světem nestýská se mi, necítím ztrátu do varhan broukám si - čert to vem aspoň už nečpím fernetem leč naftalínem z nedělních šatů