Ta dálka orosených jasů
kráčí zas tělem mým,
jak dítě patříc do úžasu
pohledem vzdáleným.
Čí pramen zalkal ve mně trýzní,
že padám v sebe tich?
Jdu k nebi s věčně krutou žízní -
nebo zas v nový hřích?
kráčí zas tělem mým,
jak dítě patříc do úžasu
pohledem vzdáleným.
Čí pramen zalkal ve mně trýzní,
že padám v sebe tich?
Jdu k nebi s věčně krutou žízní -
nebo zas v nový hřích?
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva