Máš city podobné vodě.
Jednou se vznášíš v oblacích
a jindy padáš ztěžklá k zemi.
To zlost, když ti zatáhne mysl
zlými kapkami slov,
ústa se ti třesou jak listy ve větru.
A když opadnou, znovu si slíbíme
jak ptáci po hřebenech střech
rozvážně životem chodit.
Jednou se vznášíš v oblacích
a jindy padáš ztěžklá k zemi.
To zlost, když ti zatáhne mysl
zlými kapkami slov,
ústa se ti třesou jak listy ve větru.
A když opadnou, znovu si slíbíme
jak ptáci po hřebenech střech
rozvážně životem chodit.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
VYZNÁNÍ LÁSKY PO 70ti LETECH
Léta plynou, roky přibývají, ale nic bych na svém životě neměnila. Vzpomínky krá...
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
Léta plynou, roky přibývají, ale nic bych na svém životě neměnila. Vzpomínky krá...
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva