Máš city podobné vodě.
Jednou se vznášíš v oblacích
a jindy padáš ztěžklá k zemi.
To zlost, když ti zatáhne mysl
zlými kapkami slov,
ústa se ti třesou jak listy ve větru.
A když opadnou, znovu si slíbíme
jak ptáci po hřebenech střech
rozvážně životem chodit.
Jednou se vznášíš v oblacích
a jindy padáš ztěžklá k zemi.
To zlost, když ti zatáhne mysl
zlými kapkami slov,
ústa se ti třesou jak listy ve větru.
A když opadnou, znovu si slíbíme
jak ptáci po hřebenech střech
rozvážně životem chodit.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva