Kdo, koho může pochopit,
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Rána z milosti
Těšil se, v skrytu těšil, a věřil, že se dočká. Milosti, o níž jen snil, místo n...
Nečeské?
Ano, moravsko, chorvatsko, židovské, kde pokrevně přímí předkové. Morava, bydli...
NE PŘÍLIŠ HLUKU
V každodenním rozjímání, soustředěním na duši. S radostí i díkuvzdání, za to, co...
Těšil se, v skrytu těšil, a věřil, že se dočká. Milosti, o níž jen snil, místo n...
Nečeské?
Ano, moravsko, chorvatsko, židovské, kde pokrevně přímí předkové. Morava, bydli...
NE PŘÍLIŠ HLUKU
V každodenním rozjímání, soustředěním na duši. S radostí i díkuvzdání, za to, co...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva