Kdo, koho může pochopit,
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Co (ne)děsí
Co děsí To, co ty nejsi. Posoudí své si, pro ohled k věci. Co neděsí To je to...
O odvaze
Odvrácen od fráze ve snech, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v otázce bez...
O odvaze v obrazech
Odvrácen od fráze spěch, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v ohrádce těch,...
Co děsí To, co ty nejsi. Posoudí své si, pro ohled k věci. Co neděsí To je to...
O odvaze
Odvrácen od fráze ve snech, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v otázce bez...
O odvaze v obrazech
Odvrácen od fráze spěch, dostat se na zem, kde vzdech. Poradcem v ohrádce těch,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva