Kdo, koho může pochopit,
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Světlem do tmy
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva