Kdo, koho může pochopit,
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva