Kdo, koho může pochopit,
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
já tebe, nebo snad ty mě?
Vždyť není dáno uchopit,
ani světlo, duše temné.
Každý sám sobě hádankou,
napříč celým svým životem.
Výběrů a vkladů bankou,
svoboden, spoutaný plotem.
I v druhém hledáme sebe,
tak nahlížíme v jeho tvář.
Vidíme však jiné nebe,
v něm pak cizí světla zář.
To tajemství nám dává žít,
podle sebe, soudím tebe.
V protikladu, se i množit,
životu tak ku potřebě.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jiskra
Zas a znova, hlas hra slova. Čistá, hravá, rázná smlouvá. Náraz, couvá, jistá,...
Nota motta
No, ta motá to tak z pouta, jak hodnota toho zpod ta touhou koktá.
Ono se řekne
Ale pak se to smekne, málem zakleto, v poloze vznětné. Ono se řekne, zda je co ...
Zas a znova, hlas hra slova. Čistá, hravá, rázná smlouvá. Náraz, couvá, jistá,...
Nota motta
No, ta motá to tak z pouta, jak hodnota toho zpod ta touhou koktá.
Ono se řekne
Ale pak se to smekne, málem zakleto, v poloze vznětné. Ono se řekne, zda je co ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva