Kdy bude konec už
těch jar a podzimů?
Co je pryč věcí a co dnů!
V noci mi lomcoval zas jarní vítr zděmi.
Měsíc se skvěl - a já měl strach
vzpomenout na svou zemi.
Ta zdobná zábradlí a schody jsou tam dál,
jen rudý lak už oprýskal.
Ptají se, kolik prý unesu v srdci hoře.
Tolik, co řeka jarních vod,
jež valí k břehům moře!
těch jar a podzimů?
Co je pryč věcí a co dnů!
V noci mi lomcoval zas jarní vítr zděmi.
Měsíc se skvěl - a já měl strach
vzpomenout na svou zemi.
Ta zdobná zábradlí a schody jsou tam dál,
jen rudý lak už oprýskal.
Ptají se, kolik prý unesu v srdci hoře.
Tolik, co řeka jarních vod,
jež valí k břehům moře!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
JARA A PODZIMY STARÉ ČÍNY - LI ČCHING-ČAO
Z ošatky květin jsem si vzala na trhu křehkou větvičku, pučící snítku jara: Jak...
MILOSTNÁ - František Branislav
Květnových večerů rozhrň tmu, rozhrň ji rukama teplýma, chtěl bych ti říci jen p...
PORTRÉT - Karel Toman
Dva vlčí máky měla ve vlase a pružnost kočky hrála v snědém těle. A záře elektri...
Z ošatky květin jsem si vzala na trhu křehkou větvičku, pučící snítku jara: Jak...
MILOSTNÁ - František Branislav
Květnových večerů rozhrň tmu, rozhrň ji rukama teplýma, chtěl bych ti říci jen p...
PORTRÉT - Karel Toman
Dva vlčí máky měla ve vlase a pružnost kočky hrála v snědém těle. A záře elektri...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva