Probouzím se do uplakaného dne,
sluníčko poněkud zaspalo,
tmavé nebe nade mnou se pne,
jaro, jakoby povinností nedbalo.
Kam se voňavé jaro ztratilo,
je snad zbytečné ho hledat,
nedávno se krásou svou chlubilo,
že by chtělo zimě vládu předat?
Zase všude potoky vody tekou,
z hor neúprosně se valí do údolí,
před sebou mají cestu dalekou,
jen stromy kolem cosi ševelí.
Vítr se do nich silou opírá,
ani trochu nikoho nešetří,
do každého koutu se prodírá,
kdy konečně - nám dopřeje bezvětří?
Snad zítra, usměje se sluníčko
a my s radostí budem vstávat,
nahoru pošlem mu přáníčko,
svými paprsky bude na nás mávat.
sluníčko poněkud zaspalo,
tmavé nebe nade mnou se pne,
jaro, jakoby povinností nedbalo.
Kam se voňavé jaro ztratilo,
je snad zbytečné ho hledat,
nedávno se krásou svou chlubilo,
že by chtělo zimě vládu předat?
Zase všude potoky vody tekou,
z hor neúprosně se valí do údolí,
před sebou mají cestu dalekou,
jen stromy kolem cosi ševelí.
Vítr se do nich silou opírá,
ani trochu nikoho nešetří,
do každého koutu se prodírá,
kdy konečně - nám dopřeje bezvětří?
Snad zítra, usměje se sluníčko
a my s radostí budem vstávat,
nahoru pošlem mu přáníčko,
svými paprsky bude na nás mávat.
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
TY - Bohuslav Richter
Ty se mi oblékáš, ty se mi strojíš. Je nám přes padesát a srdce nás bolí. Pro ...
SLOVA - Bohuslav Richter
Po nervovém vlákénku startují do světa poezie. Těsno je v té sekundě, když bles...
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
TY - Bohuslav Richter
Ty se mi oblékáš, ty se mi strojíš. Je nám přes padesát a srdce nás bolí. Pro ...
SLOVA - Bohuslav Richter
Po nervovém vlákénku startují do světa poezie. Těsno je v té sekundě, když bles...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva