Neustále cestuji časem,
jen občas se zastavím,
něco si životem nesem,
pomník času postavím.
Neúnavný chodec je čas,
stále dopředu spěchá,
já bych se vrátila zas,
ale on mě na holičkách nechá.
Chtěla bych se vrátit
do pohádkové říše,
jen na chvíli se ztratit
a napít se vína z číše.
Z číše vína zapomnění,
bych se nemusela vracet,
život mi dráhu stále mění,
kdyby mi bylo zas těch dvacet.
To život, jak pohádka se zdál,
čas ještě byl přítel můj,
byl jsi jediný můj král
a my spolu plánovali život svůj.
Láska se kdesi ztratila,
jen ten čas je tu se mnou,
chtěla jsem tolikrát, by se vrátila,
ale žádné prosby, s ní už nehnou.
jen občas se zastavím,
něco si životem nesem,
pomník času postavím.
Neúnavný chodec je čas,
stále dopředu spěchá,
já bych se vrátila zas,
ale on mě na holičkách nechá.
Chtěla bych se vrátit
do pohádkové říše,
jen na chvíli se ztratit
a napít se vína z číše.
Z číše vína zapomnění,
bych se nemusela vracet,
život mi dráhu stále mění,
kdyby mi bylo zas těch dvacet.
To život, jak pohádka se zdál,
čas ještě byl přítel můj,
byl jsi jediný můj král
a my spolu plánovali život svůj.
Láska se kdesi ztratila,
jen ten čas je tu se mnou,
chtěla jsem tolikrát, by se vrátila,
ale žádné prosby, s ní už nehnou.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva