Pod hřívou kasají se mocné studánky,
oči zářící jak dvě polárky,
zrak upřený do dálky,
pohled jak vyřízlí z pohádky.
Rosou a trním se prodírá,
své srdce jen upřímným otvírá,
stačí se mu jen podívat,
pozná kdo je duše podivná.
Pohladil jsem si jeho hřbet,
on své oči ke mě zved,
prozíravě na mě zíral,
tak jsem mu zazpíval,
hlas ozíval se jak v sálových zdech,
znovu ke mě přišel a lehce si klek,
posadil jsem se na něj a vyrazili jsme vpřed,
v záři sluneční letěli jsme jak blesk,
sním překonal jsem všechnu bolest,
až k tobě mě dovez.
PeopleSTAR (0 hodnocení)