Komnata z ticha - Petronila Ševčíková
Stěny jsou z našich pohledů..
z těch, co viset zůstaly ve vzduchu,
když jsme se na sebe dívali beze slov...
Zvednu oči... a strop?
je z hvězd,
které padaly přesně v ten okamžik,
kdy jsme se na sebe usmáli...
Pod nohama - verše na míru...
které jsme napsali,
když místo papíru
měli jsme jeden druhého v náručí...
Zůstalo jen ticho,
co nekřičí...
ale hřeje víc než oheň...
ticho, co dává svolení k dotekům...
co ví, že nejsme sami...
co nehledá naše chyby...
ale dává výjimečnost i všedním dnům...
PeopleSTAR (0 hodnocení)