S city svými zvětralými,
hádali se převelice.
Dříve si líbali líce,
dnes již jen s pohledy zlými.
Jak tak poznali se více,
přibylo i střetů jejich.
Také pláče, utichl smích,
když bránili své pozice.
A krize spěla k vrcholu,
z lásky tak kdysi veliké.
Úsměvy končící vzlykem,
v lítosti, trápení, bolu.
Rozešli se, každý jinam,
snad poučeni životem.
Již i s otupeným hrotem,
hledající hlubší význam.
hádali se převelice.
Dříve si líbali líce,
dnes již jen s pohledy zlými.
Jak tak poznali se více,
přibylo i střetů jejich.
Také pláče, utichl smích,
když bránili své pozice.
A krize spěla k vrcholu,
z lásky tak kdysi veliké.
Úsměvy končící vzlykem,
v lítosti, trápení, bolu.
Rozešli se, každý jinam,
snad poučeni životem.
Již i s otupeným hrotem,
hledající hlubší význam.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Kam kráčíš zavlečen?
Já? Nikam, jen unikám či vznikám. A kdo se to takto ptá? Hlas tvůj, tvoje druhé ...
V poli tiká
Politika v boji vzniká podniká vyniká i vzlyká dotýká se potýká proniká a polyk...
Kdo jsme my lidé
Kdo jsme my lidé snem v písni to naše zázemí vlídné kde plaše zní co zdá se mi? ...
Já? Nikam, jen unikám či vznikám. A kdo se to takto ptá? Hlas tvůj, tvoje druhé ...
V poli tiká
Politika v boji vzniká podniká vyniká i vzlyká dotýká se potýká proniká a polyk...
Kdo jsme my lidé
Kdo jsme my lidé snem v písni to naše zázemí vlídné kde plaše zní co zdá se mi? ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva