S city svými zvětralými,
hádali se převelice.
Dříve si líbali líce,
dnes již jen s pohledy zlými.
Jak tak poznali se více,
přibylo i střetů jejich.
Také pláče, utichl smích,
když bránili své pozice.
A krize spěla k vrcholu,
z lásky tak kdysi veliké.
Úsměvy končící vzlykem,
v lítosti, trápení, bolu.
Rozešli se, každý jinam,
snad poučeni životem.
Již i s otupeným hrotem,
hledající hlubší význam.
hádali se převelice.
Dříve si líbali líce,
dnes již jen s pohledy zlými.
Jak tak poznali se více,
přibylo i střetů jejich.
Také pláče, utichl smích,
když bránili své pozice.
A krize spěla k vrcholu,
z lásky tak kdysi veliké.
Úsměvy končící vzlykem,
v lítosti, trápení, bolu.
Rozešli se, každý jinam,
snad poučeni životem.
Již i s otupeným hrotem,
hledající hlubší význam.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
My lidé
Musíme stále jíst a pít. A proč prosím vás, ptá se Al. My zůstáváme lidmi dál, ú...
Kde to jsem
Dnem veden jen snem v prostém, vězněn po svém větou změn. V něm zřen vjem jeden...
Z osy
Kdo si jak hraje na hloubku, nosí zrak, znaje drobků. Zkouší tlak a je na schod...
Musíme stále jíst a pít. A proč prosím vás, ptá se Al. My zůstáváme lidmi dál, ú...
Kde to jsem
Dnem veden jen snem v prostém, vězněn po svém větou změn. V něm zřen vjem jeden...
Z osy
Kdo si jak hraje na hloubku, nosí zrak, znaje drobků. Zkouší tlak a je na schod...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva