S city svými zvětralými,
hádali se převelice.
Dříve si líbali líce,
dnes již jen s pohledy zlými.
Jak tak poznali se více,
přibylo i střetů jejich.
Také pláče, utichl smích,
když bránili své pozice.
A krize spěla k vrcholu,
z lásky tak kdysi veliké.
Úsměvy končící vzlykem,
v lítosti, trápení, bolu.
Rozešli se, každý jinam,
snad poučeni životem.
Již i s otupeným hrotem,
hledající hlubší význam.
hádali se převelice.
Dříve si líbali líce,
dnes již jen s pohledy zlými.
Jak tak poznali se více,
přibylo i střetů jejich.
Také pláče, utichl smích,
když bránili své pozice.
A krize spěla k vrcholu,
z lásky tak kdysi veliké.
Úsměvy končící vzlykem,
v lítosti, trápení, bolu.
Rozešli se, každý jinam,
snad poučeni životem.
Již i s otupeným hrotem,
hledající hlubší význam.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pro cit
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva