Tvář v dlaních, skrz prsty se řinou krvavé slzy,
neblahou předtuchu mám, která vyplnit se má již brzy.
V plechové vaně ponořené tělo, odhalené bolestí a smutkem,
vnitřní boj, sama se sebou svádíš, sužující představa stane se skutkem.
Vzpomínáš na špinavé dětství, v koutě jsi se choulila,
nevlastní otec do ouška šeptal Ti - ŠŠŠŠ...TICHO!!!! Co provedl, víš jen Ty, vytřeštěná očka si jen poulila.
Tvá matka pro Tebe neměla slůvka útěchy ani pohlazení,
bylas jen parchant, co nemá právo na pomazlení.
Vyrostla jsi v mladou dámu, přála sis jen trochu štěstí a lásky,
však chlapi Tě vždy jen sprostě využívali, zbylo Ti jen děravé srdce a na tváři přibyly vrásky.
Rozhodla ses udělat krok, který nelze už vzít zpátky,
osvobodíš tu malou holčičku, jenž usedavě pláče, do říše andělů vejdete spolu, ruku v ruce projdete nebeskými vrátky.
Voda ve vaně pomalu chladne, zbarvuje se do temné červeně - oči přivíráš,
těšíš se na chvíli, kdy s pravým tatínkem se obejmeš, jeho fotku ještě v ruce pevně svíráš.
To jediné, co Ti po něm zbylo, ta fotka v Tvé zbrocené dlani,
teď na zem pomalu padá, krev nevinné ženy, stéká právě na ní.
Holčičko, proč s Tebou osud si tak tvrdě a krutě pohrál,
snad klidu konečně nalezneš v nebi, song života Tvého nyní dohrál.
PeopleSTAR (1 hodnocení)