Jen na chvíli zvonit zvony uslyšíš,
v tom tichu, rozléhají se do kraje,
jen do mé duše, stále nevidíš
a píseň lásky, lesní sbor už nehraje.
Utichl vánek, utichl smích,
já kráčím do hlubin lesů,
na cestě jen klestí a sníh,
svůj smutek, s sebou si nesu.
Nikde nepotkám ani živáčka,
nevadí - chci tady býti sám,
na konci lesa, malá je zatáčka,
kterým směrem, já se dám?
Chtěl bych cestou ke štěstí,
snad zvolím správný směr,
jednou, snad se mi to poštěstí,
ale ta cesta, plná je zatím děr.
Jednou i pro mě slunce vyjde,
přinese radost a hlavně naději
a nesměle potichoučku ke mně přijde,
pak, že zázraky se nedějí!
v tom tichu, rozléhají se do kraje,
jen do mé duše, stále nevidíš
a píseň lásky, lesní sbor už nehraje.
Utichl vánek, utichl smích,
já kráčím do hlubin lesů,
na cestě jen klestí a sníh,
svůj smutek, s sebou si nesu.
Nikde nepotkám ani živáčka,
nevadí - chci tady býti sám,
na konci lesa, malá je zatáčka,
kterým směrem, já se dám?
Chtěl bych cestou ke štěstí,
snad zvolím správný směr,
jednou, snad se mi to poštěstí,
ale ta cesta, plná je zatím děr.
Jednou i pro mě slunce vyjde,
přinese radost a hlavně naději
a nesměle potichoučku ke mně přijde,
pak, že zázraky se nedějí!
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva