Rád zajdu v letním podvečeru
na polní meze s prašných cest,
kde žitné pole v modrém šeru
již rozvoněno začlo kvést.
Kam zrno padlo, stéblo tu je
v tak svěží, čisté zeleni,
a člověk maní pozoruje
v něm svoje vlastní vtělení.
Tak roste též a musí vzhůru
klas vypnout vnitřním příkazem,
ať ztvrdla prsť v kamennou kůru.
Však uzrá-li kdy zrno v něm?
Zde odpověď už nikdo nedá
ubohý klásku, ubohý,
své veto mají mračna šedá,
ta kletá závist oblohy.
A konečně přec vyvázne-li
ten zlatý, plný, těžký klas,
proč přijde kdosi s kosou smělý
a do jeho jí švihne řas?
na polní meze s prašných cest,
kde žitné pole v modrém šeru
již rozvoněno začlo kvést.
Kam zrno padlo, stéblo tu je
v tak svěží, čisté zeleni,
a člověk maní pozoruje
v něm svoje vlastní vtělení.
Tak roste též a musí vzhůru
klas vypnout vnitřním příkazem,
ať ztvrdla prsť v kamennou kůru.
Však uzrá-li kdy zrno v něm?
Zde odpověď už nikdo nedá
ubohý klásku, ubohý,
své veto mají mračna šedá,
ta kletá závist oblohy.
A konečně přec vyvázne-li
ten zlatý, plný, těžký klas,
proč přijde kdosi s kosou smělý
a do jeho jí švihne řas?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Záhadné lesní zjevení
Na poli vrány mají slezinu, krákáním mámí z nebe vločky sněhu. Snaží se k nám př...
Infekce - Václav Hrabě
(Sbírka Blues pro bláznivou holku) Spadl jsem se skály porostlé arnikou a teď tu...
Až jednou - Jaroslav Seifert
Až jednou bíle prokvete ti vlas - jen odpusť, prosím, negalantní zmínku, čas bíd...
Na poli vrány mají slezinu, krákáním mámí z nebe vločky sněhu. Snaží se k nám př...
Infekce - Václav Hrabě
(Sbírka Blues pro bláznivou holku) Spadl jsem se skály porostlé arnikou a teď tu...
Až jednou - Jaroslav Seifert
Až jednou bíle prokvete ti vlas - jen odpusť, prosím, negalantní zmínku, čas bíd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva