Čím to, že zas jednou změnil se svět a vprostřed středu něj, roste zjizvený květ?
Že barvu bílou má, jak sklo, řeže chladem a světlu je z něj mdlo?
Kdo pěstovat ho dal, s čím vším si při tom hlavu nedělal?
Že je tu teď s námi jak mrazů všech pán, nepomůže prosba, milost či klam. Z domova skrytého raší už ven, ostřím svým rozhodným roztíná zem.
Darů měls tolik, však rozdals je všem, teď chtěl by jsi kabát a své tělo v něm.Ty cos myslel, že máš v sobě žár, neptal ses na to, kde jsi ho vzal.
Nevěděls ani, kolik tě stál, protos ho rozházel do všech světových stran.
Bez šatů, nahý, přijmi teď chlad, on je tvou milou a tys její chlap!
Že barvu bílou má, jak sklo, řeže chladem a světlu je z něj mdlo?
Kdo pěstovat ho dal, s čím vším si při tom hlavu nedělal?
Že je tu teď s námi jak mrazů všech pán, nepomůže prosba, milost či klam. Z domova skrytého raší už ven, ostřím svým rozhodným roztíná zem.
Darů měls tolik, však rozdals je všem, teď chtěl by jsi kabát a své tělo v něm.Ty cos myslel, že máš v sobě žár, neptal ses na to, kde jsi ho vzal.
Nevěděls ani, kolik tě stál, protos ho rozházel do všech světových stran.
Bez šatů, nahý, přijmi teď chlad, on je tvou milou a tys její chlap!
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva