Znám z domu svou Lucinku,
tu maličkou blondýnku.
Já ji mam rád,
jsem víc než kamarád.
A jí bych chtěl srdce dát,
nechávám si o ní zdát,
když chodím večer spát.
Když se v noci někdy zbudím,
na Lucinku pořád myslím.
Když už přijde raníčko,
a vysvitne sluníčko.
Vybaví se mi ta holka,
nádherná jak letní louka.
Voní nějakou levandulí,
až mě srdce bolí.
Kdybych měl Lucinku za ženu,
měli bychom rodinu.
Měli bychom děti tři,
ti by byli bratři.
Nebo také sestřičky,
hladké jejich tvářičky.
Tak jako hedvábí,
to mě přece vábí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)