Byl pozdní večer, první máj,
večerní máj, byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O ní i tichý šeptal mech,
kvetoucí strom jí také zněl,
vyznání slavík růži pěl
a jevil její vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných,
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasné světů jiných,
bloudící blankytem pásků,
planulo tam, co pláč pro lásku.
večerní máj, byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O ní i tichý šeptal mech,
kvetoucí strom jí také zněl,
vyznání slavík růži pěl
a jevil její vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných,
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasné světů jiných,
bloudící blankytem pásků,
planulo tam, co pláč pro lásku.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Nová báseň
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
Snivá
Zachytit prostou živou vodu v proudu, tu v prostoru hrou kódu a chtít svou spous...
Co tě rmoutí
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
Snivá
Zachytit prostou živou vodu v proudu, tu v prostoru hrou kódu a chtít svou spous...
Co tě rmoutí
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva