Byl pozdní večer, první máj,
večerní máj, byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O ní i tichý šeptal mech,
kvetoucí strom jí také zněl,
vyznání slavík růži pěl
a jevil její vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných,
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasné světů jiných,
bloudící blankytem pásků,
planulo tam, co pláč pro lásku.
večerní máj, byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O ní i tichý šeptal mech,
kvetoucí strom jí také zněl,
vyznání slavík růži pěl
a jevil její vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných,
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasné světů jiných,
bloudící blankytem pásků,
planulo tam, co pláč pro lásku.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Skloňování
1. a 2. pád Kdo, co je pouto? Touha bez koho, čeho, jen prohra toho svého, les...
1. a 2. pád
Kdo, co je pouto? Touha bez koho, čeho, jen prohra toho svého, lest pouhá snovéh...
Rande s DNA
Jeho Déená a její Déená, dospělých v záměru změn, dospěly k závěru, že to, co ně...
1. a 2. pád Kdo, co je pouto? Touha bez koho, čeho, jen prohra toho svého, les...
1. a 2. pád
Kdo, co je pouto? Touha bez koho, čeho, jen prohra toho svého, lest pouhá snovéh...
Rande s DNA
Jeho Déená a její Déená, dospělých v záměru změn, dospěly k závěru, že to, co ně...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva