Ležím na nemocničím lůžku,
jedna sestřička dělá mi služku,
nemohu vstát,
a něco dobrého si dát.
Odkázána jsem na cizí pomoc,
dostala se ke mně těžká nemoc,
cítím, že ztrácím dech a pocit tepla,
sponka z vlasů najednou se rozepla.
Já upustil jsem svůj poslední dárek,
dal mi ho můj Marek,
už ho nikdy neuvidím,
ve svých snech slídím.
Byla to neuvěřitelná rychlost,
já už nedostala milost,
vy všichni, skutečně mi chybíte,
co mě milujete nebo mě nesnášíte.
Bylo mi pouhých 12 let,
já neprozkoumala svět,
to nejkrásnější jsem však poznala,
lásku jsem mu vyznala.
PeopleSTAR (14 hodnocení)