Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva