Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
U OKNA STOJÍM - Jan Pilař
U okna stojím, usnout nemoha, a vlaky stále srdcem projíždějí odněkud z dálky, k...
AŽ - Vít Obrtel
Až umřu, nebudu se již bát o vaši lásku. Budete ýít svým životem a já neporušite...
Z PLAMENE A JASU - M. J. LERMONTOV
Rozešli jsme se, leč i teď nosím tvůj portrét na prsou: ten bledý přízrak lepšíc...
U okna stojím, usnout nemoha, a vlaky stále srdcem projíždějí odněkud z dálky, k...
AŽ - Vít Obrtel
Až umřu, nebudu se již bát o vaši lásku. Budete ýít svým životem a já neporušite...
Z PLAMENE A JASU - M. J. LERMONTOV
Rozešli jsme se, leč i teď nosím tvůj portrét na prsou: ten bledý přízrak lepšíc...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva