Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZNÁVÁNÍ - A. a Z. Tannenbergovy
Krátká setkávání Srdce, co na chvíli zbystří Vzpomínky na minulé Rány zjitří To...
MODRÁ - František Hrubín
Já mám jaro nejraději: s veselými písněmi ptáci nebe roznášejí po lidech i po ze...
RUCE - František Hrubín
Pořádného kluka nezabolí ruka. Udrží v ní pero lehce, i když se mu třeba nechce...
Krátká setkávání Srdce, co na chvíli zbystří Vzpomínky na minulé Rány zjitří To...
MODRÁ - František Hrubín
Já mám jaro nejraději: s veselými písněmi ptáci nebe roznášejí po lidech i po ze...
RUCE - František Hrubín
Pořádného kluka nezabolí ruka. Udrží v ní pero lehce, i když se mu třeba nechce...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva