Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
TURISTICKÁ PŘÍHODA S DETEKTIVNÍ ZÁPLETKOU - Jiří Žáček...
Na Šumavě v háji břízek zaběhl se pěkný řízek. Usmažený, libový - zmizel někde v...
DVĚ ŘEKY - Vítězslav Nezval
Kolik vody posbírala pradlenka Seina, ještě malá, ještě beze jména, pradleno Sei...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou k...
Na Šumavě v háji břízek zaběhl se pěkný řízek. Usmažený, libový - zmizel někde v...
DVĚ ŘEKY - Vítězslav Nezval
Kolik vody posbírala pradlenka Seina, ještě malá, ještě beze jména, pradleno Sei...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou k...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva