XLIV. Polévka a oblaka
Můj bláznivý drahoušek mě pozval k obědu a já hleděl otevřeným
oknem jídelny na ty pohyblivé architektury, jež bůh tvoří z par, na
ty zázračné konstrukce z nehmotného. A myslil jsem si při svém
pozorování: „Všechny tyto fantasmagorie jsou skoro tak krásné jako
oči mé krásné milenky, té bláznivé potvůrky se zelenýma očima.“
A náhle jsem dostal silnou ránu pěstí do zad a uslyšel jsem drsný
a rozkošný hlas, hlas hysterický a jako ochraptělý kořalkou, hlas
mého milovaného drahouška, jenž pravil: „Půjdeš-li pak již jednou
sníst svou polévku, ty neřádný kramáři s oblaky?“
Můj bláznivý drahoušek mě pozval k obědu a já hleděl otevřeným
oknem jídelny na ty pohyblivé architektury, jež bůh tvoří z par, na
ty zázračné konstrukce z nehmotného. A myslil jsem si při svém
pozorování: „Všechny tyto fantasmagorie jsou skoro tak krásné jako
oči mé krásné milenky, té bláznivé potvůrky se zelenýma očima.“
A náhle jsem dostal silnou ránu pěstí do zad a uslyšel jsem drsný
a rozkošný hlas, hlas hysterický a jako ochraptělý kořalkou, hlas
mého milovaného drahouška, jenž pravil: „Půjdeš-li pak již jednou
sníst svou polévku, ty neřádný kramáři s oblaky?“
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Má Getsemanská zahrada Když mi mělo být třicet tři, představoval jsem si, že se...
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Modlitba Milý můj Bože, měj se mnou strpení ještě pár podzimů, zim, jar a lét! ...
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Kdyby to šlo Bože můj, prosím tě, kdyby to šlo: popouštěj čas pomaleji. Rychlo...
Má Getsemanská zahrada Když mi mělo být třicet tři, představoval jsem si, že se...
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Modlitba Milý můj Bože, měj se mnou strpení ještě pár podzimů, zim, jar a lét! ...
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Kdyby to šlo Bože můj, prosím tě, kdyby to šlo: popouštěj čas pomaleji. Rychlo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva