Kéž bys kvetla touhou vroucí,
jako ta louka kvetoucí.
Četnými kvítky se skvoucí,
snad všech barev, nocí spící.
Kéž bys hřála, něco dala,
by tak duše pookřála.
Vydala i něco z mála,
a jen si jakoby hrála.
Kéž bys byla ku pomoci,
ty básničko snem znavená.
Nesměla ke svému konci,
veškerých sil zbavená.
jako ta louka kvetoucí.
Četnými kvítky se skvoucí,
snad všech barev, nocí spící.
Kéž bys hřála, něco dala,
by tak duše pookřála.
Vydala i něco z mála,
a jen si jakoby hrála.
Kéž bys byla ku pomoci,
ty básničko snem znavená.
Nesměla ke svému konci,
veškerých sil zbavená.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Stáří
Ve stáří psát o lásce, ale proč ne, obrazce. Obracet se k otázce, tváří snad je...
Obličej
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Ve stáří psát o lásce, ale proč ne, obrazce. Obracet se k otázce, tváří snad je...
Obličej
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva