Kéž bys kvetla touhou vroucí,
jako ta louka kvetoucí.
Četnými kvítky se skvoucí,
snad všech barev, nocí spící.
Kéž bys hřála, něco dala,
by tak duše pookřála.
Vydala i něco z mála,
a jen si jakoby hrála.
Kéž bys byla ku pomoci,
ty básničko snem znavená.
Nesměla ke svému konci,
veškerých sil zbavená.
jako ta louka kvetoucí.
Četnými kvítky se skvoucí,
snad všech barev, nocí spící.
Kéž bys hřála, něco dala,
by tak duše pookřála.
Vydala i něco z mála,
a jen si jakoby hrála.
Kéž bys byla ku pomoci,
ty básničko snem znavená.
Nesměla ke svému konci,
veškerých sil zbavená.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Dále psát
O čem ještě rád a co si tak přát, o tom i o všem. Klíčem k tomu vjem, jen snem o...
Bílé linky po nebi
Jedna se píše tím směrem, jiná míří zase jiným. Každá tak z výše svým perem, a d...
Hluboce lidská
Když není radosti ani bolesti, přibývá zlosti z nespokojenosti.
O čem ještě rád a co si tak přát, o tom i o všem. Klíčem k tomu vjem, jen snem o...
Bílé linky po nebi
Jedna se píše tím směrem, jiná míří zase jiným. Každá tak z výše svým perem, a d...
Hluboce lidská
Když není radosti ani bolesti, přibývá zlosti z nespokojenosti.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva