Z dáli slyším zvony bít,
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAPODIVNÝ ZPŮSOB LÉTA
Slunce s námi nemá vůbec slitování, neohlíží se vůbec na naše přání, v tom horku...
PŘEDÁM LÁSKU DĚTEM
Dlouho jsem tě hledal, prošel jsem celý svět, pak jsem se s tebou shledal a daro...
VYZNÁNÍ - Jean Moreas
Poprsí máte skvělé, krásný nosánek, pusinku malinkou, rudou jako červánek: jak j...
Slunce s námi nemá vůbec slitování, neohlíží se vůbec na naše přání, v tom horku...
PŘEDÁM LÁSKU DĚTEM
Dlouho jsem tě hledal, prošel jsem celý svět, pak jsem se s tebou shledal a daro...
VYZNÁNÍ - Jean Moreas
Poprsí máte skvělé, krásný nosánek, pusinku malinkou, rudou jako červánek: jak j...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva