Z dáli slyším zvony bít,
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
BUDEME KLIDNĚ SPÁT
Dívám se na svět z výšky a nic moc dobrého nevidím. Na hrobech dohořívají svíčky...
MOŘE SI S HVĚZDAMI POVÍDÁ
Moře si s hvězdami povídá o tom, že vždy není klidné! Na to se měsíc rád nedívá,...
ČAS SI NEDÁ ŘÍCT
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
Dívám se na svět z výšky a nic moc dobrého nevidím. Na hrobech dohořívají svíčky...
MOŘE SI S HVĚZDAMI POVÍDÁ
Moře si s hvězdami povídá o tom, že vždy není klidné! Na to se měsíc rád nedívá,...
ČAS SI NEDÁ ŘÍCT
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva