Z dáli slyším zvony bít,
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva