Z dáli slyším zvony bít,
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
ZATLOUKAT, ZATLOUKAT, ZATLOUKAT
Vzpomenu si na kamaráda, co tak vždy spolehlivý býval. Měla ho i moje máma ráda ...
DOPŘÁT RADOST DĚTEM
Stále jen na něco čekám, ani ta zima nepřichází! Co ale bude - to neznám, podzim...
O VĚRNOST JSEM TĚ PROSIL
Myslel jsem, že mám doma anděla, na rukou bych tě býval nosil. Ale špehovat tě, ...
Vzpomenu si na kamaráda, co tak vždy spolehlivý býval. Měla ho i moje máma ráda ...
DOPŘÁT RADOST DĚTEM
Stále jen na něco čekám, ani ta zima nepřichází! Co ale bude - to neznám, podzim...
O VĚRNOST JSEM TĚ PROSIL
Myslel jsem, že mám doma anděla, na rukou bych tě býval nosil. Ale špehovat tě, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva