Z dáli slyším zvony bít,
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
krajinou se rozléhá jejich hlas,
jak ráda bych chtěla zase snít,
ať zvony probudí, naději v nás.
Naději, která kdesi dřímá,
k životu ji probudí snad zvony.
Doufám, že už přiletěly z Říma,
teď ale máme - ke smutku sklony.
I tenhle smutný čas jednou přejde,
ale nesmíme zapomenout, že se může vrátit.
Až štěstí k nám do dveří vejde,
uvědomíme si, že jsme mohli i více ztratit.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
JARNÍ PÍSEŇ - Bohuslav Richter
Ne, ještě nevzdala se zima. To ona vzteklá zpívá zlobu do komína a stromům květy...
NA SVATÉHO MATĚJE ....
Na svatého Matěje, zem se trochu zachvěje. Roztočí se všechna kola, matějská pou...
PRÁCE MI NEVONÍ
Od pondělí do pátku, nemám už čas na lásku. Peníze jsou ale třeba, aby měl člově...
Ne, ještě nevzdala se zima. To ona vzteklá zpívá zlobu do komína a stromům květy...
NA SVATÉHO MATĚJE ....
Na svatého Matěje, zem se trochu zachvěje. Roztočí se všechna kola, matějská pou...
PRÁCE MI NEVONÍ
Od pondělí do pátku, nemám už čas na lásku. Peníze jsou ale třeba, aby měl člově...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva