Bojím se svých myšlenek,
ale nemohu je z hlavy vypudit,
kolik je v nich písmenek,
je třeba radost, rychle probudit.
Proč jen smutné myšlenky,
hlavou se mi honí,
ptám se ráno jitřenky
a ona jen, hlavu skloní.
Poradit si musím sama,
ale život snadný není,
je jak nekonečné drama,
přijde-li štěstí, hned jej plení.
Tak jak mám mít radost,
když kolem je jen černá tma,
čekám, kdy štěstí vejde v platnost
a pryč odejde skleslost má.
Chci se také ze života radovat,
proč mít jen strach a smutek!
Ten svůj život, musím překopat,
slyšet nechci smutný rozsudek.
Konečně bát se přestanu
a na svět se začnu jinak dívat,
na druhý břeh se dostanu
a mohu začít, o štěstí snívat.
PeopleSTAR (7 hodnocení)