Po tomto cizím pobřeží bloudil kdysi
stařec Ovidius
a poloslepý čichal z římských lodí
vůni ztracené vlasti.
Ještě se zmítají zelená těla vln,
neklidných jako má touha po vlasti,
kterou nikdo nikdy nespatřil.
Všechny mé sny se tam slétly jako ptáci,
s křídel střepávají krůpěje slané vody,
slzy našeho dávnověku,
krev zapomenutých válek,
nepochopitelné záští,
marnotratná vraždění.
Ještě se zmítají zelená těla vln
v náručí větru
a z daleké vlasti nám nesou vstříc
bílé kytice pěny.
stařec Ovidius
a poloslepý čichal z římských lodí
vůni ztracené vlasti.
Ještě se zmítají zelená těla vln,
neklidných jako má touha po vlasti,
kterou nikdo nikdy nespatřil.
Všechny mé sny se tam slétly jako ptáci,
s křídel střepávají krůpěje slané vody,
slzy našeho dávnověku,
krev zapomenutých válek,
nepochopitelné záští,
marnotratná vraždění.
Ještě se zmítají zelená těla vln
v náručí větru
a z daleké vlasti nám nesou vstříc
bílé kytice pěny.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZNÁVÁNÍ - A. a Z. Tannenbergovy
Krátká setkávání Srdce, co na chvíli zbystří Vzpomínky na minulé Rány zjitří To...
MODRÁ - František Hrubín
Já mám jaro nejraději: s veselými písněmi ptáci nebe roznášejí po lidech i po ze...
RUCE - František Hrubín
Pořádného kluka nezabolí ruka. Udrží v ní pero lehce, i když se mu třeba nechce...
Krátká setkávání Srdce, co na chvíli zbystří Vzpomínky na minulé Rány zjitří To...
MODRÁ - František Hrubín
Já mám jaro nejraději: s veselými písněmi ptáci nebe roznášejí po lidech i po ze...
RUCE - František Hrubín
Pořádného kluka nezabolí ruka. Udrží v ní pero lehce, i když se mu třeba nechce...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva