Po tomto cizím pobřeží bloudil kdysi
stařec Ovidius
a poloslepý čichal z římských lodí
vůni ztracené vlasti.
Ještě se zmítají zelená těla vln,
neklidných jako má touha po vlasti,
kterou nikdo nikdy nespatřil.
Všechny mé sny se tam slétly jako ptáci,
s křídel střepávají krůpěje slané vody,
slzy našeho dávnověku,
krev zapomenutých válek,
nepochopitelné záští,
marnotratná vraždění.
Ještě se zmítají zelená těla vln
v náručí větru
a z daleké vlasti nám nesou vstříc
bílé kytice pěny.
stařec Ovidius
a poloslepý čichal z římských lodí
vůni ztracené vlasti.
Ještě se zmítají zelená těla vln,
neklidných jako má touha po vlasti,
kterou nikdo nikdy nespatřil.
Všechny mé sny se tam slétly jako ptáci,
s křídel střepávají krůpěje slané vody,
slzy našeho dávnověku,
krev zapomenutých válek,
nepochopitelné záští,
marnotratná vraždění.
Ještě se zmítají zelená těla vln
v náručí větru
a z daleké vlasti nám nesou vstříc
bílé kytice pěny.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z ÚSMĚVŮ IDIOTA - Jan Vodňanský
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva