To bývá chvíle soumraku, kdy slunce,
Mdlá lampa z ametystu, dohasíná.¨
Duch na vše minulé se rozpomíná
Teď v šeru vleklém.
A smutek, noční pták, jenž ve tmách létá,
mou duši náhle obestírá křídly.
Vše marno, chápu. Cit tak dávno stydlý
a mrtva touha.
A hledím v nitro. V prázdnotě se stmívá.
Tak o slavnostech nových bohů bývá
Chrám mrtvých bohů.
Je pozdě již. Tma k obzoru se chýlí.
Můj život dům, kde světlo uhasili,
Kde nikdo nebdí.
Mdlá lampa z ametystu, dohasíná.¨
Duch na vše minulé se rozpomíná
Teď v šeru vleklém.
A smutek, noční pták, jenž ve tmách létá,
mou duši náhle obestírá křídly.
Vše marno, chápu. Cit tak dávno stydlý
a mrtva touha.
A hledím v nitro. V prázdnotě se stmívá.
Tak o slavnostech nových bohů bývá
Chrám mrtvých bohů.
Je pozdě již. Tma k obzoru se chýlí.
Můj život dům, kde světlo uhasili,
Kde nikdo nebdí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
LÁSKA - Miroslav Holub
Dva tisíce cigaret. Dvě stě kilometrů od stěny ke stěně. Půldruha věčnosti bdění...
PO ŠPIČKÁCH JAKO DECH - Josef Hora
Po špičkách jako dech, a my nic netušili, přišly soumraky, umyté do růžova, vese...
BÁSNĚ MÉ VZDÁLENÉ - Josef Hora
Básně mé vzdálené jak domy na podzim jak domy na podzim a opuštěné vím prah jed...
Dva tisíce cigaret. Dvě stě kilometrů od stěny ke stěně. Půldruha věčnosti bdění...
PO ŠPIČKÁCH JAKO DECH - Josef Hora
Po špičkách jako dech, a my nic netušili, přišly soumraky, umyté do růžova, vese...
BÁSNĚ MÉ VZDÁLENÉ - Josef Hora
Básně mé vzdálené jak domy na podzim jak domy na podzim a opuštěné vím prah jed...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva