To bývá chvíle soumraku, kdy slunce,
Mdlá lampa z ametystu, dohasíná.¨
Duch na vše minulé se rozpomíná
Teď v šeru vleklém.
A smutek, noční pták, jenž ve tmách létá,
mou duši náhle obestírá křídly.
Vše marno, chápu. Cit tak dávno stydlý
a mrtva touha.
A hledím v nitro. V prázdnotě se stmívá.
Tak o slavnostech nových bohů bývá
Chrám mrtvých bohů.
Je pozdě již. Tma k obzoru se chýlí.
Můj život dům, kde světlo uhasili,
Kde nikdo nebdí.
Mdlá lampa z ametystu, dohasíná.¨
Duch na vše minulé se rozpomíná
Teď v šeru vleklém.
A smutek, noční pták, jenž ve tmách létá,
mou duši náhle obestírá křídly.
Vše marno, chápu. Cit tak dávno stydlý
a mrtva touha.
A hledím v nitro. V prázdnotě se stmívá.
Tak o slavnostech nových bohů bývá
Chrám mrtvých bohů.
Je pozdě již. Tma k obzoru se chýlí.
Můj život dům, kde světlo uhasili,
Kde nikdo nebdí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva