Jen pomyslím a je pryč,
ta myšlenka prchavá.
Co mých pout se obává,
odskočí si jako míč.
Chyť si ji a upoutej,
dej jí smysl, víru, vztah.
Ať překročí i svůj práh,
vždy tak na mnohé se ptej.
Z nitra duše, z vnějších stran,
ustrojit a vyzdobit.
Aby mohla oslovit,
pravdivostí bez zábran.
ta myšlenka prchavá.
Co mých pout se obává,
odskočí si jako míč.
Chyť si ji a upoutej,
dej jí smysl, víru, vztah.
Ať překročí i svůj práh,
vždy tak na mnohé se ptej.
Z nitra duše, z vnějších stran,
ustrojit a vyzdobit.
Aby mohla oslovit,
pravdivostí bez zábran.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzim
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva