Jen pomyslím a je pryč,
ta myšlenka prchavá.
Co mých pout se obává,
odskočí si jako míč.
Chyť si ji a upoutej,
dej jí smysl, víru, vztah.
Ať překročí i svůj práh,
vždy tak na mnohé se ptej.
Z nitra duše, z vnějších stran,
ustrojit a vyzdobit.
Aby mohla oslovit,
pravdivostí bez zábran.
ta myšlenka prchavá.
Co mých pout se obává,
odskočí si jako míč.
Chyť si ji a upoutej,
dej jí smysl, víru, vztah.
Ať překročí i svůj práh,
vždy tak na mnohé se ptej.
Z nitra duše, z vnějších stran,
ustrojit a vyzdobit.
Aby mohla oslovit,
pravdivostí bez zábran.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
S mincí
Život v líci, děj i spící, v rubu z něj tou stranou bicí. Čí kout bdící, tmou s...
Plynule
S útržky vůle, ve splínu k nule. Udrž ty svršky, slinu, kde spršky. Ze stínu v...
A tak jsem si...
V patách svědci nejistí. Co jsi si? Věcí, kde cit v lécích. Co víc i vědci? ...
Život v líci, děj i spící, v rubu z něj tou stranou bicí. Čí kout bdící, tmou s...
Plynule
S útržky vůle, ve splínu k nule. Udrž ty svršky, slinu, kde spršky. Ze stínu v...
A tak jsem si...
V patách svědci nejistí. Co jsi si? Věcí, kde cit v lécích. Co víc i vědci? ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva