Na hradě straší

Říkají všichni trempové starší,
na každém hradě prý někdo straší.
Bílá paní se prochází po cimbuří,
bezhlavý rytíř na koni na nádvoří.

Rytíře z nudy jednou napadlo,
předvésti lidem strašidelné divadlo.
Les v noci kolem nádherně voní,
láká tak Perchtu k orgiím na koni.

Na milostnou strunu si tě naladím,
pro tebe si i hlavu na krk nasadím.
Strašidlům na koni vášeň jde skvěle,
skotačí v rozkoši tělo na těle.

Jde tudy pytlák za svitu měsíce,
tajně si přichystat oka na zajíce.
V tom postavy na koni řítí se k hradbám,
a hlava rytíře padá mu k nohám.

Na místě omdlel můj ty světe,
ač mlád, hlava mu rázem stříbrem kvete.
Našel ho kastelán u hradeb k ránu,
když spěchal odemknout do hradu bránu.

Pěkně jsi přebral, chvilku naň zírá,
vždyť ty jsi přece sousedů Jíra.
Když vidí bledou tvář a bílých vlasů,
k nebi se modlí za jeho spásu.