NA STARÉM TOM MĚSTĚ PRAŽSKÉM

Rynek Staroměstský založen,
v kříži obchodních zde cest.
Pro společnosti mužů, žen,
pak domy obestavěn jest.

Prosté vyrůstají zprvu,
později již honosné.
K bydlení a také k trhu,
co více se jeví výnosné.

Domy měšťanů a patricijů,
církevní i úřadu.
To vše též patří k dílu,
v každodenním pořadu.

Řeší se tu politika,
taktéž kruté zvyky.
Mění se často rétorika,
s proměnnými triky.

Prošly tudy průvody,
slávy králů českých.
A byly rovněž důvody,
k počinům jen třesky-plesky.

I pořádají se tu akce,
trhu, sportu, kultury.
A probíhají satisfakce,
zezdola i psané shůry.

Ale rynek Staroměstský,
pyšní se tu stále.
Je tak český a tak hezký,
prostého i pana krále.

Utrpěl však rány z děla,
stopy hrůzné války.
Zůstaly ty nezhojeny zcela,
ve smíru z časové dálky.

Dům u vysoké věže

Dávno, pradávno již tomu,
co dům a věž tu stály.
I dávno tomu, kdy došlo k zlomu,
kdy nepřátelské větry vály.

Dům padl,
a zůstal z něj jen zbytek.
Odešel i ten, co tu kradl,
jenž cizí za svůj pojal příbytek.

I vyroste dům nový,
na tomto slavném místě.
S členitými krovy,
ve spojitosti zde jisté.

Ten dům u vysoké věže,
z velmi starého města.
K ní tak pojednaný svěže,
by odčiněna byla msta.

Obraz proroctví

Městu Libuše tu slávu věští,
na lunetovém výjevu.
Praze v slunci, také v dešti,
a ve vývoji četných jevů.

Malíř vyjádřil svou vzletnou vizi,
a jiný do mozaiky přenesl.
Jak v dáli slova věštby mizí,
a na perutích vánek nesl.

V nové radnici též takovýto obraz,
na čelné stěně býti může.
Jaký zde jen zpodobniti odkaz,
snad proroctví trnité růže?

Výjev dobový a dnešní,
scény civilní, avšak důstojné.
Také motlitby ideje mešní,
čeho zvoliti tak, a čeho ne.