Znám jedno místo, kde vánek hladí,
čechrá mi jemně moje vlasy,
rád mé horké tváře také zchladí
a často si hraje se zlatými klasy.
Ale tam na Větrné Hůrce,
odkud je do oblak jen kousek,
tam jeho bratr fouká prudce,
nic nešeptá mi do mých oušek.
Není bratr jako bratr - to je jisté,
každý má povahu úplně jinou,
nebe není také vždycky čisté
a každému dny - také jinak plynou.
Někdy se mi chce s větrem
hodně vysoko do oblak se vznést,
ale přece už dávno nejsem děckem,
všechny trampoty života - musím snést.
čechrá mi jemně moje vlasy,
rád mé horké tváře také zchladí
a často si hraje se zlatými klasy.
Ale tam na Větrné Hůrce,
odkud je do oblak jen kousek,
tam jeho bratr fouká prudce,
nic nešeptá mi do mých oušek.
Není bratr jako bratr - to je jisté,
každý má povahu úplně jinou,
nebe není také vždycky čisté
a každému dny - také jinak plynou.
Někdy se mi chce s větrem
hodně vysoko do oblak se vznést,
ale přece už dávno nejsem děckem,
všechny trampoty života - musím snést.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva