Vždy mne zaráží,
jak málo,
i mnoho je člověk.
Omezen svou podstatou,
i rozvrstven schopnostmi.
Jen mikrobem pozemským,
s darem zničení živého.
Budovatel, bořitel, pouhé nic.
A vždy i něco, čím i mnoho.
Jak zranitelným, mizivým,
přesto tak silným,
a generačně vzdorným.
Život naplní, odevzdá,
tak uvolní potomkům.
Ve vývojovém procesu,
jemu však neznámém.
Od....do, kam a proč?
Je tajemstvím sám sobě,
službou pánu jinému.
Nikoli staven něčeho,
bez vědomí, sebeurčení.
Služebníkem někoho,
neboť i on je někdo.
Pozorovaný vesmír,
částí vyššího řádu,
"organické" podstaty.
Člověk jí nedohlédne,
z podhledu až takového.
jak málo,
i mnoho je člověk.
Omezen svou podstatou,
i rozvrstven schopnostmi.
Jen mikrobem pozemským,
s darem zničení živého.
Budovatel, bořitel, pouhé nic.
A vždy i něco, čím i mnoho.
Jak zranitelným, mizivým,
přesto tak silným,
a generačně vzdorným.
Život naplní, odevzdá,
tak uvolní potomkům.
Ve vývojovém procesu,
jemu však neznámém.
Od....do, kam a proč?
Je tajemstvím sám sobě,
službou pánu jinému.
Nikoli staven něčeho,
bez vědomí, sebeurčení.
Služebníkem někoho,
neboť i on je někdo.
Pozorovaný vesmír,
částí vyššího řádu,
"organické" podstaty.
Člověk jí nedohlédne,
z podhledu až takového.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva