Naděje

Až tam, kde končí strach, teprve život začíná,
až tam, kde s bolestí začínající štěstí se protíná,
až když člověk přestane se bát,
až když je schopný před zrcadlem stát,
a nemračit se, ale smát,
až když člověk, začne mít se rád,
až když nebudí se se slzami na tvářích,
až když i maličkost úsměv na jeho rtech vytváří,
až když najde sám sebe, svoji cestu štěstí,
až zakroutí hlavou nad tím peklem, které žil před tím,
žil, nebo spíš myslel si, že žije,
i když ho to ničilo a nebylo to milé,
bojoval a snažil se, ale ne o život, ale přežití,
asi jen trpělivě čekal, až ho to zničí nebo snad usmrtí ...