Noc už si zpola svlékla tmu
teď skoro nahá čelí svítání
jak když se vdova oddá jinému
jako když kantátu zpívají havrani
nahá noc bez šatů je bledá, hubená
jako když kantátu zpívají vrány
kradmo se zakrývá, přece jen je žena
den chlípně dotírá z východní strany
noc náhle nahá, tvář studem plane
dělnický budíček strhl jí šaty
ty malé černé od Coco Chanel
zhasněte, prosím, chtěl bych se vrátit
opilci, milenci, děsí se svítání
kdo by chtěl nahatý vzdorovat světu
jako když roráty zpívají havrani
tajemství noci už nesvedu ochránit
nakonec já a ty budeme muset jít
na první kafe a cigaretu
PeopleSTAR (0 hodnocení)