Odložil ochrany zbroj,
i ten závoj stejnokroj.
Otevřel tak srdce své,
a v souladný akord zve.
Avšak neladu kolem,
řinčení jen zbraněmi.
Rány, na těle holém,
a trpký úsměv němý.
I nezbylo než se skrýt,
zahalit, též obrnit.
A zahrádku opět zrýt,
či navázat novou nit.
Odložil ochrany zbroj,
i ten závoj stejnokroj.
Otevřel tak srdce své,
jen vstřícnému se ozve.
i ten závoj stejnokroj.
Otevřel tak srdce své,
a v souladný akord zve.
Avšak neladu kolem,
řinčení jen zbraněmi.
Rány, na těle holém,
a trpký úsměv němý.
I nezbylo než se skrýt,
zahalit, též obrnit.
A zahrádku opět zrýt,
či navázat novou nit.
Odložil ochrany zbroj,
i ten závoj stejnokroj.
Otevřel tak srdce své,
jen vstřícnému se ozve.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Světlem do tmy
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva