Rozzuřené přírodní živly,
moc nám spát nedají,
v hlavě, myšlenky černé se mihly,
zvířata i lidé - úkryt hledají.
Nebesa se na nás zlobí
a my nemáme sílu se jim postavit,
když svých otěží se chopí,
už běsnění nelze zastavit.
Jen smutně můžem přihlížet,
jak velkou sílu příroda má,
její požadavky nejde přehlížet,
třeba je začít - zase od Adama.
Zmizely meze, lesy, remízky,
místo nich jsou holé pláně,
nadělané škody, velké stojí penízky
a je pak smutné - dívat se na ně.
Máme z každého běsnění strach,
ale člověk je nepoučitelný tvor,
to on je přece přírody vrah,
nač je mu teď - ten jeho vzdor!
moc nám spát nedají,
v hlavě, myšlenky černé se mihly,
zvířata i lidé - úkryt hledají.
Nebesa se na nás zlobí
a my nemáme sílu se jim postavit,
když svých otěží se chopí,
už běsnění nelze zastavit.
Jen smutně můžem přihlížet,
jak velkou sílu příroda má,
její požadavky nejde přehlížet,
třeba je začít - zase od Adama.
Zmizely meze, lesy, remízky,
místo nich jsou holé pláně,
nadělané škody, velké stojí penízky
a je pak smutné - dívat se na ně.
Máme z každého běsnění strach,
ale člověk je nepoučitelný tvor,
to on je přece přírody vrah,
nač je mu teď - ten jeho vzdor!
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva