Rozzuřené přírodní živly,
moc nám spát nedají,
v hlavě, myšlenky černé se mihly,
zvířata i lidé - úkryt hledají.
Nebesa se na nás zlobí
a my nemáme sílu se jim postavit,
když svých otěží se chopí,
už běsnění nelze zastavit.
Jen smutně můžem přihlížet,
jak velkou sílu příroda má,
její požadavky nejde přehlížet,
třeba je začít - zase od Adama.
Zmizely meze, lesy, remízky,
místo nich jsou holé pláně,
nadělané škody, velké stojí penízky
a je pak smutné - dívat se na ně.
Máme z každého běsnění strach,
ale člověk je nepoučitelný tvor,
to on je přece přírody vrah,
nač je mu teď - ten jeho vzdor!
moc nám spát nedají,
v hlavě, myšlenky černé se mihly,
zvířata i lidé - úkryt hledají.
Nebesa se na nás zlobí
a my nemáme sílu se jim postavit,
když svých otěží se chopí,
už běsnění nelze zastavit.
Jen smutně můžem přihlížet,
jak velkou sílu příroda má,
její požadavky nejde přehlížet,
třeba je začít - zase od Adama.
Zmizely meze, lesy, remízky,
místo nich jsou holé pláně,
nadělané škody, velké stojí penízky
a je pak smutné - dívat se na ně.
Máme z každého běsnění strach,
ale člověk je nepoučitelný tvor,
to on je přece přírody vrah,
nač je mu teď - ten jeho vzdor!
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva