Vzduch se vytratil,
něco svírá mé hrdlo.
Svět mě už zatratil
a v místnosti zde mrtvo.
Nikdo mi nepomůže, jsem sama,
v úmorných bolestech křičím,
chci skončit s trýznivýma hrama,
ale vraha nikdy nezničím.
Jeho drápy rvou mé tělo,
tesáky trhají kůži.
I něco jako naděje ve mě zemřelo,
když vzal mi mou duši.
Jediné, co zbylo
teď zmizelo navěky.
Se smrtí, o které se nikomu nesnilo
ani dříve, ani teď a nebude věky.
O smrti v bolestech krutých,
kterou lidé nevyberou si sami,
ztratí se v těch očích rudých,
v očích smrtící dámy.
Říká si Nebthet...
PeopleSTAR (0 hodnocení)